Veselé loučení po 8 km procházky z Bílého Kříže na Konečnou nemohl pokazit ani občasný deštík, který v neděli 26. září dotvářel kulisu dne. Po celou trasu byla dobrá nálada, posádka autobusu z Rožnova se mísila s posádkou z autobusu z Čadce, čeština se slovenštinou. Navzájem si od rána do odpoledne jednotlivci vyměňovali pašuňk ve formě tekuté i pevné.
Konalo se česko – slovenské setkání v místech, kde se kdysi potkávaly hranice Moravy, Slezska a Slovenska. Jen ignorant by nejásal nad možností jít tou nádhernou krajinou a navíc dovídat se z úst Ing. V. Bajera z ČSOP Salamandr o jejich přírodních hodnotách i její historii, doplňovanou rovněž odborně přídavky Dr. Langera, pracovníka VMP.
Víte třeba, že se hojně v minulosti využíval klaus? Co to bylo? Pro potřeby dopravy dřeva z hor bez řek se upravoval přehrádkami potok tak, že se po něm daly plavit samozřejmě ne vory, ale polena až na místo určení – ke sklárnám, k hutím. Nebo jsme procházeli místem, kde pašeráci zamordovali finance - řekněme tehdejšího člena cizinecké policie a taky místy vlčích přechodů ze Slovenska. Vlka jsme nezahlédli, zato houbaři byli nadšeni.
Bolo to celé fajn. Vďaka knihovničkám z Čadce a z rožnovskej knižnice a ích programu bezhraničnej spolupráce. Musím dodat, že spolupráce nejen profesní, ale opravdu dlouhodobě srdečně přátelské. A díky finančnímu zajištění Zdravého Rožnova - občanského sdružení, které získalo grant města a DKS Uherské Hradiště. V pohraničních hvozdech příští rok nashledanou.
Jarmila Mikulášková